CIVILIZACE AURIGNACIENU

©Antropark 2005

Illustrations © Libor Balák

Jste na www stránkách oddělení pro paleolit a paleoetnologie Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně

CIVILIZACE AURIGNACIENU

Éra přechodných kultur a éra velkých evropských loveckých civilizací severského typu

37 000-23 000 let

Podle ojedinělých dat se v Evropě na konci éry přechodných kultur začínají objevovat snad už prvé aurignacienské lokality. Ale teprve z nástupem nejstarší fáze mladého paleolitu (35 000-30 00 let) nastává největší rozkvět první velké mladopaleolitické kultury,o níž bezpečně víme, že byla nesena už moderním člověkem a stala se panevropskou. Nálezy z Moravy zahrnují jak kulturní artefakty, tak kosterní pozůstatky z doby před 32 tisíci lety (lokalita Mladeč). Aurignacien byl první severskou celoevropskou civilizací moderního člověka, i když některá období jeho dlouhé historie byla klimaticky příznivější. Časově leží hlavní jádro aurignacienu především kolem 32 až 30 tisíci let, kam spadá většina dat. Výjimečně se objevují jak data starší, tak ale i data podstatně mladší. Právě v této souvislosti je zajímavé, že na Moravě a v Rakousku archeologická mapa gravettienských sídlišť prozrazuje, že je možné, že gravettienci ztratili někdy před 23 000 roky územní kontrolu nad střední částí Moravy. Naznačují to některá data osídlení střední Moravy kulturami aurignaceinské tradice. Tato představa je podpořena skutečností, že v té době se moravský i rakouský gravettien otvírá kulturnímu vlivu z východu. Je možné si představit, že tradiční přímá cesta ze severu na jih se surovinami z Krakovska není možná a tak dochází k vytvoření nové východní cesty, která střední část Moravy obchází. Je tedy možné, že příčinou byli právě postaurignáčtí lidé, jejichž kultura se orientovala na jiný typ terénu a zvěře než u samotných gravettienců.

Lev-člověk, mytologická bytost (rekonstrukční transformace)

Rekonstrukční metamorfóza zachycuje nejstarší přímý doklad mytologického předmětu a mytologické bytosti zároveň (stáří přes 30 000 let).

( Další podrobnější materiál o mytologii, přímých dokladech textilu a provaznictví na stránkách Persona gravettienu, a doporučujeme knihy Jiřího Svobody, Čas lovců a Paleolit Moravy a Slezska)

Rekonstrukční transformace možných poloh těla zobrazené ve galgenbergské skulptuře. Plochá obrysová řezba z destičky znázorňuje člověka v pohybu. Figurka vůbec nezapadá do gravettienského statického osově vyváženého pojetí sošky. Že by předchozí aurignacien byl o pohybu a zamítal statiku? Ne, statické je přece i pojetí aurignacienského lvího člověka, či oranta na obdélníkové destičce. Možná je to výjimečné zobrazení, možná takto byli zobrazovány ženy a to třeba jen někdy. Na rozdíl od gravettienu, je v archeologickém materiálu sošek a zobrazení člověka v aurignácienu velice výjimečné. Volné živé pojetí figury nalezené v Rakousku má nejbližší paralelu v reliéfu odpočívající ženy z La Madeleine ve Francii. Někdy je označována skulptura jako tanečnice Fanny, podle pozice upomínající skutečnou umělkyni.

Rekonstrukční transformace pohodové polohy těla odpočívající ženy z reliéfu z La Madeleine ve Francii. (Přidáno jen pro srovnání, datace a kulturní příslušnosti není u tohoto mladopaleolitického zobrazení přesně určitelná.)

Aurignacienské sošky, kostěné hroty a bodcovité nástroje jsou dokonalé hned odpočatku, stejně jako kresby v jeskyni Chauvet. Jakoby by měli archeologové jen dokladovatelnější materiál – kost. Kdyby aurignacien vznikl v době nejtěžšího zalednění, kdy je málo dřeva a kost by byla řešením, dávalo by vše smysl. Ale není tomu tak. Vše začne dávat smysl, když se přeneseme před dobu přechodných kultur, ještě dál do doby, kdy u nás byl ještě střední paleolit. V Evropě se původní obyvatelé pohybovali především v klimaticky mírných pásmech. Před více než 40 tisíci roky u nás v Moravském krasu lovili původní obyvatelé především severská zvířata jako vlky a soby. Ale snad měli svoji síť zdrojů kvalitního dřeva a kost pro ně mohla být posvátná. Kdežto v Rusku na toku řeky Don se ke kosti lidé chovají jinak, používají ji jako surovinu. Vznikají tu bodcovité předměty a dokonce jeden zlomek předmětu silně upomíná hlavičku typické gravettienské kubické venuše. Lokalitou jsou Kostěnki na Donu a novátorským etnikem zřejmě budou nedávno přistěhovaní lidé- lidé moderního typu. Pronikání tohoto etnika na západ přinese onu dynamickou dobu přechodných kultur z nichž povstane jako jedna z mnohých i aurignacien. Ten se stane výraznou celoevropskou kulturou moderního člověka. Zpracování kosti v aurignacienu je tedy možná jen prostým kulturním dědictvím od prvních moderních lidí, kteří přišli do Evropy.

Svět na úsvitě mladého paleolitu mimo Evropu

Práce v dolech ( rekonstrukční napodobenina)

Asi před 35 tisíci lety v Egyptě vznikají první skutečné doly na kamennou surovinu. Z hlubokých středových jam je odčerpán písek a štěrk a kamenná surovina je dobývána u dna, kde vzniká velká kruhová prostora s římsou. Odtud je materiál vyzvedáván ven středovou šachtou a směrem k mírnému svahu jsou zevnitř proráženy štoly. K otevření těchto dolů vedla tamější lidi skutečnost, že štípatelné kameny jsou řídce nalézány v štěrkopískové půdě a jiný způsob těžby byl neúčinný. Těžní jámy se jinak v paleolitu otevíraly běžně, archeologie jich dokonce několik našla a některé jsou daleko starší a zřejmě patřily neandrtálcům (lokalita Tata v Maďarsku).

Další informace na stránkách -Slovníku pojmů v Antroparku nebo v knihách Čas Lovců a Paleolit Moravy a Slezska, kontakt na objednání

Upozorňujeme, že pro školy, školáky, děti i pedagogy je určena speciální expozice dětského Antroparku -