Mladý paleolit 10 000

Illustrations © Libor Balák

Jste na www stránkách oddělení pro paleolit a paleoetnologie Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně

ZÁPADOEVROPSKÁ CIVILIZACE MAGDALÉNIENU

Éra velkých evropských severských civilizací

Nejmladší mladopaleolitickou civilizací západní a střední Evropy byla magdalénienská kultura 17-11 000 let

Magdalénien se objevuje po největším ochlazení poslední doby ledové na začátku předposledního deseti tisíciletí v západní Evropě, kde se stává dominantní kulturou. Později proniká magdalenienská kultura až do střední Evropy a tedy i k nám na Moravu. Je to kultura, která je velice úzce provázána především se soby nebo s koňmi. Naproti tomu mamut se z Evropy rychle vytrácí, ačkoli v umění zůstává stále oblíbeným motivem. Magdalénien je typická úžeji specializovaná lovecká kultura arktického typu.

Lovec sobů (rekonstrukční napodobenina)

Muž z moravského magdalénienu, v ruce má pákový vrhač a střely s kostěnými projektily, které byly opatřeny pilovitě uspořádanými řadami jako břitva ostrých mikrolitů, zasazených do kostěných hrotů, koníci na oděvu mají svůj vzor z nálezu jednoho zdobeného předmětu v jeskyni Pekárna (Moravský kras).

Kostěné magdalenské hroty s mikrolity (rekonstrukční transformace)

Kostěný hrot z jeskyně Drátenická v Moravském krasu. Tento artefakt je ve sbírkách ústavu Anthropos při Moravském zemském muzeu. Na něm (na spodním obrázku napravo od středu) je patrná otisknutá (zřejmě zaleptaná) struktura někdejší jemné a pečlivé omotávky. Rekonstrukce ukazuje jeho někdejší kompletování.

Před stanem v jeskyni Pekárna v Moravském krasu. Obrovské jeskyně využívané relativně nedávno k nejrůznějším účelům (i jako válečné tovární haly) neušly zájmu magdalenců, sledujících sobí stáda kolem krasových oblastí. Staré vykopávky či zničení povrchových sedimentů tovární zástavbou v těch největších jeskynních halách dnes znemožňuje přesnou orientaci původních zasídlení (Kůlna). V jeskyni Pekárna byla situace příznivější. V řadě ohnišť napříč chodbou můžeme tušit umístění někdejších stanů. Jeskynní klima bylo snad příhodné pro příznivé zpracování sobího masa. Navíc krasové oblasti umožňovaly využít k lovu terén a dotvořit krajinu pomocí hojného kamení v dokonalou past sloužící k jatkám. Ze zabíjeného stáda nesmí nikdo uniknout, jinak tudy stáda příští rok nepotáhnou. Podobně se dodnes využívají na Sibiři místa, kde sobi překonávají vodní toky.

Předměty nalezené v jeskyni Pekárna jsou fascinující. Jednak to jsou drobné kostěné jehly, dále silicitové nástroje zasazené v kostěné či parohovinové rukojeti, ,,harpuny“, lopatkovité zdobené předměty a úžasná zobrazení scének ze života stádních zvířat na zlomcích koňských žeber - pasoucí se koně a zápolící zubři. Vidíme tu přidány i další předměty jako vrhač oštěpů a skládané mikrolitické hroty.

Tábor lovců sobů z Petersfelsu

Další obraz nás zavede do jihozápadního Německa na světoznámou mladopaleolitickou lokalitu Petersfels u Engenu. Úzké údolí se stalo nejméně na dvou místech přirozenou pastí pro naháněné sobi. Zde pak byly zabíjeni ve velkém, jak dokládají četné zbytky jejich kostí. Zvláštností tohoto obrazu je fakt, že fotostudie pro obraz nebyly vytvořeny uměle u nás, ale byly nafoceny přímo na lokalitě, kde fundovaní fandové předváděli své vlastnoručně vyrobené oděvy, stany a ostatní magdalenskou výzbroj.

Lovec a jeho zbraně

Na detailu obrazu si můžeme všimnout parohových hlavic vrhačů, které byly řemeslně zpracované zrovna tak dobře, jako například umělecké řezby pažeb našich střelných zbraní.

V peterfelském stanu (rekostrukční napodobenina)

Změnou oproti předchozímu gravettienu byly kostěné jehly, které se hojně nacházejí jak na zdejší lokalitě v Petersfelsu, nebo i u nás v Moravském krasu.Také žena na našem obraze sešívá pomocí šídla a jehly oděv. Muž dole opravuje kostěný hrot zbraně. Jednotlivé vylomené segmenty řezné plochy snadno nahradí novými. Nalevo od něj je jeho výbava, vrhače, kahany, náčelnická hůl, flétna, kostěné hroty.

Oděvy kočovných lovců sobů (rekonstrukční imitace)

Rekonstrukční napodobeniny oděvů z éry magdalénienských lovců sobů a koní. První je v expozici muzea v Engenu a druhý oděv má na sobě aplikovány skutečné prezentační dekorativní vzory ze zdobného lopatovitého předmětu z Moravského krasu.

,,V pasti" obraz lovecké scény (rekonstrukční napodobenina)

Na lov zvířat, žijících ve stádech jako jsou koně a soby, byl vrhač ideální zbraní. Schopný v minimálním čase vystřelit maximum střel. Přesnost zásahů do masy běžících těl nebyla nutná, dílo dokončily prořezávací hroty. Při nahánění sobů se nejpravděpodobněji využívaly umělé majestátné kamenné sloupy, jimž se sobi vyhýbali stejně jako lidem. Proto magdaléni vyhledávali s oblibou právě taková prostředí a místa, kde byla volně k dispozici vápencová suť, z které sloupy skládali. Například výchozy vápencových hornin, tolik charakteristické pro krasové oblasti. Celý život těchto lidí byl spjat se stádovými zvířaty a formoval jejich kulturu. Magdalénské osídlení do střední Evropy konkrétně do Polska přišlo před 14 000 roky a na Moravu přišlo později, až někdy před 13 000 roky.

Děkujeme panu Jiřímu Červinkovi z Prahy za podporu při realizaci této rekonstrukce.

Magdalenienská venuše (rekonstrukční transformace)

Zobrazení žen takzvaných venuší bylo v celém magdalénienu nezaměnitelně svérázné. Ženské postavy jsou málo popisné, často jsou jen tak načrtnuty, ale vždy z boku s vystrčeným zadečkem. Některé drobné sošky mají otvor pro zavěšení.

Děkujeme panu Jiřímu Červinkovi z Prahy za podporu při realizaci této rekonstrukce.

Magdalenienská venuše s účesem (rekonstrukční transformace)

Jedna z mála magdalénských venuší, nesoucí alespoň zevrubnou informaci o úpravě vlasů.

Děkujeme panu Jiřímu Červinkovi z Prahy za podporu při realizaci této rekonstrukce.

Funkční model vrhače oštěpů (rekonstrukční imitace)

K práci na rekonstrukcích patří i vyzkoušení typické madlénské zbraně - vrhače oštěpů, u nás se žádný nenašel. Je tedy pravděpodobné, že se na Moravě vyráběly vrhače celé ze dřeva stejně jako tato napodobenina.

Bizoni na jedné straně vrhače mají svůj vzor ve skutečné rytině takové scény z jeskyně Pekárna.

A i scéna pasoucích se koní má svůj vzor z jiné unikátní rytiny z jeskyně Pekárna.

Střelba z vrhačem má své romantické i sportovní kouzlo, střela je daleko větší a těžší než je šíp a přesto létá docela přesně a to i na velikou vzdálenost.

Východní Evropa v nejmladší fázi mladého paleolitu

,,Miss meandr" obraz dívky s náramkem (rek. napodobenina)

Jedním z nejznámějších lokalit z poslední fáze mladého paleolitu je Mezin na Ukrajině. Naleziště se proslavilo především užitím meandrových vzorů, které jsou všelijak nastavovány, upravovány, natáčeny a spojovány, že vytvářejí ucelenou výtvarnou škálu možností zacházení s tímto výtvarným prvkem. A nejen to, dívka na obrázku má na rukou unikátní slonovinové náramky, které jsou zase zdobeny a jeden z nich - jak jinak než meandry. Oba náramky jsou na koncích provrtány a byly svazovány řemínky. (Obraz byl nazván ,,Miss Meandr")

Mezinská venuše (rekonstrukční transformace)

Meandr se nevyhnul ani povrchovému zpracování mezinských sošek - venuší, jak ukazuje rekonstrukční transformace. Tato ženská postava je pojata něco mezi tradicí gravettienu a magdalénienu. Z boku dokonce vidíme, že soška zároveň stojí podle gravettienské tradice ale také zároveň vystrkuje zadeček jako v magdalenienu.

ZÁVĚR PALEOLITU A MEZOLIT

Kultury pozdního paleolitu a mezolitu na stránce www.iabrno.cz/agalerie/mezolit.htm

Další informace na stránkách -Slovníku pojmů v Antroparku nebo v knihách Čas Lovců a Paleolit Moravy a Slezska, kontakt na objednání

Upozorňujeme, že pro školy, školáky, děti i pedagogy je určena speciální expozice dětského Antroparku -